Novinky
Malá černá krysa vyrazila na svůj každonoční výlet za potravou. Nikdy nežila jinde než v těch ruinách a nepamatovala si nic jiného. Nemohla tušit nic o tom, co se tu stalo, kolik krve vsáklo hradní nádvoří. Válka se tu prohnala a zmizela, jen po sobě nechala trosky ukrývající potravu. Planě rostoucí pole byla rájem pro hlodavce, jako je ona. Dnes v noci zvolila jinou cestu, než obvykle. Seběhla po polorozpadlých hradních schodech a místo přímo k vesnici to vzala oklikou kolem hradu. U jedněch ze železných dveří se zarazila, zevnitř zaslechla tiché zasténání. Našla skulinu v popraskané zdi a protáhla se dovnitř. Pacičky se dotkly rudého koberce, místy opáleného. Tiché tlapkání přerušilo hlasitější zasténání. Krysa se zastavila a lehla si na zem, vyděšeně sledujíc rozmazanou postavu na konci místnosti. Průsvitnýma rukama zuřivě gestikulovala a sténání se měnilo ve slova, která kryse nic neříkala. Chvíli ležela jako přimražená, ale po chvíli se rozeběhla zpět k prasklině ve zdi. Plané pole čekalo.
