Novinky

Velitel loveckého cechu si rovnal několik zpráv na stole, když tu do místnosti vkročil jeden z lovců. Velitel zvedl zrak a s úsměvem jej přivítal:
„Kamile, už sem se bál, že ses nám v těch Gheerských končinách ztratil. Máš další zprávu o jejich pozicích?"
Lovec Kamil se ztěžka napřímil, čímž odhalil svoji potrhanou zbroj a několik velmi ošklivých spálenin a podal veliteli zakrvavený pergamen se zprávou.
Velitel se na pergamen ani nepodíval a ustaraně se zeptal:
„Co se ti proboha stalo?"
Kamil se ztěžka posadil a stručně vylíčil co prožil:
„Arapalskou hlídku jsem našel poměrně snadno, dělají tak velké stopy, že to nejde přehlédnout. Procházeli zrovna cestou podél pralesa, tak jsem je sledoval z povzdálí. Schovávám se za stromy, když tu najednou se jeden pohnul. Pohlédl jsem vzhůru a s hrůzou zjistil, že to vůbec není strom. Až nyní jsem si všiml, že jsem uprostřed jejich hnízda, bylo jich tam snad dvacet. Nečekal jsem a vzal nohy na ramena, měl jsem poměrně štěstí, teda z počátku. Prchal jsem pralesem, kam jsem se podíval, tam byl další a další a další. Nebylo možné se vyhnout všem jejich kouzlům, měl jsem na mále. Celý den jsem si léčil popáleniny, než jsem se mohl vydat na cestu“.
Velitel si celý příběh poslechl a poté poslal Kamila k léčiteli, aby si pár dnů odpočinul. Poté vzal čistý pergamen a začal psát.

Dneškem počínaje vyhlašuji nový lov. Pozorování Arapalských hlídek se stává poslední dobou velice obtížné, jelikož naše lovce a stopaře neustále ohrožují oživlé stromy. Jejich množství narostlo natolik, že došlo ke zranění nejednoho z našich lidí. Aby jsme mohl řádně plnit naše sledování, je třeba snížit populaci těchto stromů v okolí Gheeru a ostatních oblastech ve světě. Jako důkaz každého zabitého stromu budu požadovat část jeho kořenu.

Jakmile odložil pero, vstal a vyšel ze svého obydlí. Rozhlédl se po noční obloze a vydal se k vývěsce, kde připevnil pergamen, který před chvílí dopsal. Z dálky se na něj ještě podíval a vrátil se zpět do svého obydlí.