Novinky

Dva dobrodruzi se právě probudili pod mohutným stromem. Protřeli si oči a pustili se do každodenní rozcvičky. Po rozcvičce si posbírali své věci a vydali se do města. Prošli okolo několika prázdných domů a nakonec zamířili do hospody. Pohybem ruky si přivolali hostinského.
Nevrlý hostinský přišel ke stolu: „Co to bude pánové?“.
„Dej nám krajíc chleba, sůl a dva velké korbely piva“ pronesl vyšší muž.
Hostinský si je prohlížel a nevrle pronesl „a máte čím platit?!“
Vyšší muž se postavil, až svojí výškou o víc jak hlavu přesahoval výšku hostinského a zatvářil se uraženě. Hostinskému vyskočil na čele pot. Muž sáhl po váčku, otevřel jej a pomalu na stůl položil zlaťák. Posléze nechal v měšci ještě zacinkat ostatní mince.
Hostinský se rozzářil „Služebníček pánové, zajisté, všechno během okamžiku donesu, račte se usadit a udělejte si pohodlí“a začal jim posluhovat.
Oba muži se usadili a dali se do řeči.
„Už toho mám po krk, spát někde venku nebo po hostincích, bolí mě z toho záda. Chci svojí postel, ale pořádnou!“ pronesl ten vyšší.
„A kam bys tu postel jako dal?“ oponoval mu druhý muž.
„Co kam, místní panáček tady má hromadu prázdných domů, tak si jeden pronajmu, nebo si ho rovnou celý koupím“ pokračoval vyšší muž.
„A co bys s domem jako dělal?“ ptal se ho druhý.
„Co se s domem dělá, opravil bych ho, zařídil a usadil se, rodina a tak, však to znáš“ zasnil se vyšší muž. Smích jeho kolegy jej ale ihned probudil do reality.
„A taky to tak udělám a hned teď“ praštil rukou ho stolu, vstal a vydal se směrem k hradu.

Asi o hodinu později znova vstoupil do hospody, jeho kolega tam stále seděl a vesele se usmíval. Vyšší muž si přišel a položil na stůl srolovanou listinu.
„Co to neseš? Datum své popravy?“ hlasitě se smál druhý muž.
„Ne, smlouva o pronájmu domu“ pronesl lhostejně vyšší muž, když tu po jeho slovech celá hospoda překvapení utichla, včetně jeho kolegy, který jen nevěřícně s otevřenou pusou sledoval srolovanou listinu.