Novinky

To ráno lord čekal vlastně jen další nudnou poradu s reportem o tom, jak mizerně probíhá sbírka krystalů. A místo toho by teď nejraději vymazal úsměv z tváře svého tchána, když spolu s dalšími naslouchali Myrře.
“... proudění, které vedlo k explozi. Naštěstí zranění nejsou závažná.”
Gerwyn zvedl ruku a zastavil ji, než pokračovala. Chtěl se ujistit, že rozuměl tomu, co právě slyšel. “Takže nejen, že nejsme ještě ani na třetině potřebného množství krystalů, ale náhodné magické cesty mezi ostrovem a pevninou vedly ke zranění těch, kteří s krystaly pracují?” zeptal se napůl nevěřícně a když se dočkal potvrzujícího přikývnutí, tak se jen znechuceně uchechtl.
To Worrmon se tvářil spokojeněji, jako by byl rád, že jeho zeti pro jednou něco doopravdy nevycházelo. “Pokud to bude pokračovat stejným tempem a bude docházet ke stejným ztrátám, bude to trvat ještě klidně rok,” řekl naprosto klidně a ani se nepohnul ze svého postoje s rukama za zády. “A kromě toho nemáme kontrolu nad těmi cestami a z pevniny nám sem může přijít cokoli, klidně i balron, přímo doprostřed města. To zní skvěle,” dodal suše.
Lord tak klidný rozhodně nebyl. Stál a opíral se o stůl, pohledem těkal z jednoho na druhého a jeho pracovnu naplnilo nepříjemné ticho. Ticho, které znovu prolomila až mágyně.
“Těm nepříjemnostem bychom měli být schopni zabránit. Zvládneme vztyčit magickou bariéru, podobnou jako měl podle Riala Gheer, když...”
“Udělejte to, ještě dnes,” přerušil ji uprostřed věty Gerwyn a jeho vrchní mágyně jenom kývla. Tu větu už nepotřebovala dokončovat.
“Pořád ti ale zbývá ten drobný problém, že naši drazí dobrodruzi nejsou dvakrát nadšeni z toho, aby přispěli na portál,” pousmál se Worrmon. Další větu si už odpustil, snad za to mohl pohled, kterým ho lord počastoval.
Gerwyn ale moc dobře věděl, že má jeho tchán pravdu. Nejen, že množství odevzdaných krystalů bylo hluboko pod očekáváním a pokladnice nebyla bezedná, aby jen tak zvýšili odměnu, ale byl tu i ten incident s nápisem na zdi. Obrátil se tedy na svého tchána a tentokrát úsměv přeběhl po jeho tváři.
“Worrmone, zjistil jsi, kdo stál za tím nápisem na domu mágů?”
“Nezjistil, ne s jistotou jakou bych rád,” zněla tlumená odpověď.
“Tak to nech být a konečně ho smyjte,” potřásl hlavou Gerwyn. “Mají pravdu oba nápisy. Krystaly jsou cenné, ale dělají to vlastně pro sebe… Kéž by to byli schopni vidět i oni. Jak je víc motivovat a nesahat hlouběji do pokladnice?”
Tentokrát se pracovnou rozhostilo zamyšlené ticho, které po chvíli přerušil John: “Něco mě napadlo…” zazubil se na ně vesele.