Novinky

"... takže celkem něco přes tři tisíce," dokončila Myrra a o krok ustoupila.
Lord Gerwyn sepjal prsty a mlčel. Čekal větší zápal, ostatně šlo přeci o zájem zejména dobrodruhů.
"Říkala jsi, že foxholští, Fareané z Lindearu a luminorští budou dál těžit, ale nemají zájem o ještěrku ani o peníze?"
Mágyně přikývla. "Ano. Vnímají výhody, které z krystalu poplynou. A znají povahu dobrodruhů lépe než my, zdá se. Proto navrhují, abychom prostředky, které na nich ušetříme, rozdělili mezi dobrodruhy a tím je víc povzbudili."
John, který seděl u zdi v křesle, se pobaveně zazubil. "U nás na pevnině se říká, že zadarmo ani kuře nehrabe. U dobrodruhů to platí dvojnásob, alespoň u většiny."
Gerwyn se podíval na Worrmona. Starému Arapalci se vůbec nedařilo skrývat nesouhlas a snad i špetku opovržení.
"Krystal rozhodně je v zájmu Říše," pronesl Ger
wyn pomalu a stále se díval na svého tchána. Věděl, jak Worrmon přemýšlí, a dával mu čas. Tak, jak předpokládal, Worrmon nakonec přikývl. "Výdaje za krystal to nenavýší. Dobrá."
"Výborně! Takže jsme dohodnuti." Gerwyn obdařil všechny tři úsměvem. "Myrro, buď tak laskavá, a nezapomeň vyplatit i ty, kteří již odevzdali. Nechceme, aby si připadali ošizení. Johne, zařiď, aby se tahle informace dostala do Luminoru."
Gheeřan pokývl a zvedl se z křesla. Když on i Myrra odešli, Worrmon se podíval na svého vládce a zetě.
"Já vím, co si myslíš," pronesl Gerwyn dřív, než stihl starý Arapalec promluvit. "Jsou divocí, neovladatelní a nevděční. Většina z nich zajisté ano. Ale jejich zlato, které budou moci snáze utrácet zde, pomůže komu? Těm, kteří zůstali zde, kteří chápou, co je skutečným zájmem Říše, a kteří jsou jí loajální. Až vytáhneme do boje proti démonům a Gremoniánům, budeme potřebovat být adekvátně vyzbrojení. A ani Tvé doly nejsou nevyčerpatelné, drahý tcháne," usmál se na Worrmona.