Novinky

12. 10. 1087
Armády merhabských a toorských dorazily v pozdním odpoledni. John se díval z hradeb, jak zaujímají svá místa kolem Gheeru - toorští na východě a jihu, merhabští na západě a jihozápadě. Mezi vojáky v uniformách rozeznal několik nesourodých hloučků. Dobrodruzi. Vlastně ho to nepřekvapilo. A vsadil by se, že to byli ti, co na odboj nejvíc nadávali.
“Víš, tak trochu jsem doufal, že když rozhlásím, že o plánovaném útoku vím, že to odpískají, aby mne zesměšnili,” prohlásil k veliteli gheerské stráže a nyní i obrany, Luciovi. “Jak to zatím vidíš?”
“V tuhle chvíli? Marní čas. Podle toho, co víme o stavu jejich vojsk, i kdyby přišli všichni, marní čas. Ale za tři, čtyři měsíce budeme mít opasky hodně utažené.”
John se ohlédl za sebe. Město bylo plné hladových krků, bojeschopní muži a ženy byli sotva čtvrtinou. Ale těžko je mohl poslat někam jinam. Kdyby měl čas, využil by nabídky evakuace na Zagan-Mar alespoň pro ně, ale definitivně útoku uvěřil, až když bylo na vyplutí zagan-marských pozdě.
Přemítal, na co zapomněl: tajné východy ze stok byly zajištěné, portál byl hlídaný, všechny potraviny z farem bezpečně uložené za hradbami. Alchymisté míchali protijedy a léčivé lektvary, kovárny zpracovávaly čerstvé zásoby materiálu a řezbáři vyráběli šípy po stovkách.

Večer se před branou objevil posel s bílou vlajkou. John mu vyšel v ústrety.
“Hrabě Fergas vyzývá město Gheer, aby mu otevřelo své brány. Přišel nad ním převzít vládu, jak mu stanovuje právo.”
“Město Gheer je svobodné,” odvětil John. “Z jakého titulu si na něj hrabě činí nárok?” “Gheer byl vystavěn ze zdrojů toorského hrabství.”
“Nejen z nich. A později se osamostatnil. Můžeme se bavit o možnostech vrácení toorských nákladů, až hrabě Fergas přijme zodpověd...”
“Město Gheer patří pod správu toorského hrabství,” skočil mu posel chladně do řeči. “Pokud odmítáte město vydat dobrovolně, vezmeme si ho silou.”
“Ksakru, co to je za nápad zrovna teď? Copak nevíte, proti čemu stojíme? Démonům bude úplně jedno, jestli je Gheer svobodný nebo toorský!”
“Máte čas do zítřejšího rozbřesku,” odsekl posel a obrátil se k odchodu.
John se rozladěně vrátil do bezpečí hradeb. “Připravte své muže. Ráno to začne,” prohlásil ke svým velitelům.