Novinky

Se zničením doků a flotily pro cestu na Arghan opustil i vládce Arapalu jakoukoliv snahu o společný postup proti démonům. Zagan-Mar se zdál být v bezpečí a tak pár dní po útoku na doky ohlásil lord Gerwyn odchod všech svých lidí z pevniny a nabídl zbylá místa na lodích těm, kdo s ním na pevnině v minulosti jednali. Nabídky využilo překvapivé množství Xarhaazů - snad je lákala moc arapalských run, zlé jazyky však tvrdí, že prostě zbaběle utekli: Sarthan a další Xarhaazové z cechu Cerritus, Nexius z Kultu krve, bardka Renor’alure. Odjeli však i jiní: bývalý generál toorského odboje Orias, jehož dcera Vinia byla provdána za Gerwynova blízkého přítele Hammara, z Fareanů mág Frik z Gheeru, který na Zagan-Mar přežil řádění démonů, a bojovnice Fareanského spolku Nunka se synem, Gwalka Kyraenne z Min-Nocu, Cryddan a Rynn z tábora ve Skalborském úvalu, málomluvný ale zdatný řemeslník Alexandr z tábora Přízraků noci. Komunikace s ostrovem se tak opět omezila pouze na krystaly, jeden v Gheeru, druhý ve Skalboru.
Po odplutí arapalských lodí ovládli démoni celé okolí Rozcestí. Hostinec byl opuštěn a křižovatka se stala pro běžné pocestné neprůjezdnou. Východní skalborský úval ovládali Gremoniáni a vázali na sebe síly merhabských ze Skalboru. Pevnina tak byla rozdělena na západní a východní část. Pozemní komunikace mezi oběma částmi byla téměř nemožná, spojení bylo plně závislé na magii. Na západě byla útočištěm velká města, na východě Therora, která zůstávala mimo pozornost démonů. Pevnost budovaná pod velením bývalého merhabského generála Zurise chránila její území před pozemním útokem a na život ve Foxhole a Luminoru měla invaze démonů pramalý vliv.
Pozornost démonů se v té době obrátila směrem k táborům a menším městům. Tábory u Arianského hvozdu byly opuštěné, Min-Noc až na krystal prakticky odříznut od okolí, tábory na Durranu pod neustálým náporem. Přesto však mnozí až tvrdohlavě zůstávali a bránili své domovy před zesilujícím tlakem démonů. Ea-morda stále odolávala snahám o likvidaci a utlumený nástup jara jí hrál do karet.
Velká města - Gheer, Skalbor a Toor - byla jediná, kde fungovalo spojení přes pevninské posly, přesto nebyla schopna najít společnou cestu, jak se s démony vypořádat, a to ani po odplutí Arapalských. Jejich snažení se tak omezovalo na zabezpečování vlastního okolí a řešení problémů spojených se zvýšeným množstvím uprchlíků.