Novinky
12.2.1084
Kolikrát jsem už přemýšlel nad tím, jestli jsem udělal chybu podpisem té smlouvy, ale vždy jsem se uklidnil tím, že zpět se nic vzít nedá a mohu hrát jen s takovými kartami, které mám v ruce. Logika některých pevninských mi ale skutečně uniká. Už před dvěma lety jsme mohli odplout na Arghan v plné síle, ale oni pořád tvrdohlavě odmítají vstup runových na své území. To doopravdy čekají, že jim každý můj voják prozradí vše, co nese i když to často neví ani jejich nejbližší? Nebo čekají, že pošlu čerstvé rekruty a opravdovou sílu nechám doma? Ani jedno z toho se nestane, já umím být trpělivý a nepřestanu se snažit je přesvědčit. Zatím vidím nějaký posun, i když jsou výsledkem jen pokroky ve stavbě lodí. Mohu si jen představovat, jak by mí lidé mohli pomoci při čištění pevniny od démonů.
20.4.1085
Co si mysleli, že se stane? Vždyť nechali pobít mé lidi u těch proklatých doků! Jistě, arapalským na životech přeci nezáleží. Idioti. Beze mě nemají šanci ubránit celé své území a mě už po těch letech přesvědčování přestalo bavit poslouchat jejich obavy z runových. U předků, to se snad nebojí těch démonů víc? To neznají rčení, že nepřítel mého nepřítele je mým přítelem? Mluvil jsem s Johnem, je první, kdo ví, že ještě před zimou stáhnu všechny své zbylé lidi zpět do Říše, že už mě to přesvědčování nebaví a pokud by se něco změnilo, tak mi má dát vědět přes krystal. Jediné, co ještě neví, je to, že hodlám odjet s plně naloženými loděmi, že se chystám rozeslat pár dopisů, pár pozvání na palubu těm, kteří ke mě projevili alespoň trochu vstřícnosti. Nemá smysl snažit se chránit ty, kteří o ochranu nestojí, ale pokud se za pomoc v minulosti mohu odvděčit tak, že jim dám šanci na život, je důvod proč to neudělat?
