Novinky

Před mohutným démonem se zjevila snad až komicky malá postavička. Přikrčila se hned, jak se velké stvůře rozežhnuly oči. Ano, čekali dlouho. Ale už ne víc... Schoulený tvoreček k nohám démona hodil něco bělavého, jen aby se ta věc vzápětí vznesla do vzduchu a stoupala až před žhnoucí oči.
"Kost? Přinesl jsi mi KOST?"
"Žebro, mocný... symbolické..."
"Okousané..."
"Byla tak sladká...," zakňoural imp, ale to už byl chycen do pracky svého pána a zvedán ze země. Nic mu nepomáhalo jeho zmítání se.
"Nezklameš mě," zahučel démon fakticky do své dlaně. A imp věděl, že nezklame. Nezklame, protože pokud ano, nebude mít ani možnost litovat.

Do Skalboru poslední dobou jezdil osobně, obvykle s malým doprovodem. Sám sebe přesvědčoval o tom, že je to tím že rád řeší věci osobně. Dnes mu to ale dávalo alespoň možnost nechat si v klidu projít hlavou odpověď, která mu přišla z ostrova. V klidu?
"Sebestředný šmejd, beztak má něco v plánu," hučel mladý toorský velitel sám pro sebe, zatímco se podél pobřeží vraceli zpět domů. To pobřeží mu teď ale dalo příležitost vypořádat se se svým vztekem, když před sebou uslyšel pisklavé zvuky krysích lidí.
Zavelel do útoku.

Jeho žena mu mnula ramena, snad věřila že ho tím uklidní a odradí od toho, aby opět jel na pevninu. V posledních měsících se spokojil s občasným kontaktem s Gheerem, aby zjistil jak se daří jeho lidem. Teď ale přišla zpráva z toho druhého krystalu a ukázalo se, že měli velmi dobrý odhad když neočekávali nic dobrého.
"Věřila bys, že opravdu žádal vysvětlení, proč jsem vyslal do světa nějaké vrány? Jako by se mě na to neptali už tolikrát, co s nimi mám společného...," sevřel rty lord Arapalu.
Jeho paní se sklonila k jeho uchu. "Doopravdy věříš, že když jim to zopakuješ znovu osobně, tak to k něčemu povede? Co když mají zlé úmysly?"
Gerwyn se k ní jen pootočil a usmál se. "Třeba, že by se mě pokusili zadržet, má drahá? Myslíš, že jsou až tak hloupí?"