Novinky
Jeho muži právě vytahovali kotvu, za okamžik se koráb vydá zpět na Zagan-Mar. Lord Gerwyn stál u zábradlí a přemýšlel. V jednáních s tím takzvaným odbojem, fakticky vládou na pevnině, nedošlo k velkému pokroku. Vlastně ho ani nečekal, některé jejich požadavky byly šílené. Podíval se na svého společníka, mladého muže, který nebyl vidět, ale bude v dalších jednáních hrát velkou roli. Hammar mu jeho pohled opětoval a v jeho vousu se objevil úsměv. Starší z mužů ho opětoval a naposledy se zadíval na pevninu.
V jeho kajutě na něj již čekala jeho nastávající a nejspíš ho čekal dlouhý rozhovor. Rozhovor, který bude zcela jiný než ty, co vedl na pevnině, i když počítal ty neformální. Poklepal prsty o dřevěný trám zábradlí a s lehkým úsměvem se otočil. Tolik záležitostí, které musí promyslet. A do toho ten sen. S žádnými Xarhaazy se nesetkal, snad proto mu ten sen nedával smysl - prozatím. Než se vrátí, bude mít čas vše promyslet. A až se vrátí, zkusí poznat nějaké Xarhaaze. Prý vždy toužili po moci. To by je mohlo spojovat.
Toorské molo vypadalo křehce, ale Orias věděl, že když se vyhne prohnilým kusům, může se bezpečně dostat dál. A byl zde dobrý výhled. Z arapalského korábu už zbývala jen sotva patrná tečka, viditelná pouze dalekohledem. Alespoň pro jeho oči. Nepochyboval, že na palubě je jeden nebo víc mužů, kteří by dalekohled nepotřebovali.
Sklonil dalekohled a zamračil se. Nečekal, že se lord Arapalské říše zdrží tak dlouho. Ze záňadří vytáhl dopis, který četl již několikrát. Odkaz sluchu. Znalost obecné. Co dalšího kdo ví?
Opatrně přešel po molu zpátky, rozvážně nasedl na svého koně a zamířil do Skalboru. Je třeba rozeslat dopisy. Tentokrát víc než tři. Všem těm, kteří měli s lordem Gerwynem tu čest.
