Novinky
Tři Fareané stáli před hustou hradbou stromů a hleděli do údolí. Věděli, že se sem mohou kdykoliv vrátit, ale i tak cítili v srdci bolest, že se musí loučit se svým domovem.
"Nu což, stejně to byla jen otázka časů," prohodil Malon a nadhodil si ruksak. "Mám hlídat lesy a sedím zavřený v bezpečí údolí. Možná mi neuškodí, když trochu poznám i život tam venku," zasmál se vesele. "Kdybyste mne hledali, rozložím si stan někde poblíž farmy tady na jihu," zamával a vyrazil po cestě. Do kroku si začal pohvizdovat veselou melodii.
Zbylý Farean a Fareanka se na sebe podívali.
"Ani já nebudu daleko," promluvil Farean. "A pro mou sběratelskou vášeň bude hostinec Na Rozcestí lepším místem," zablýsklo se mu v oku. "A kam se vydáš Ty?"
"Slyšela jsem o hlubokých a divokých hvozdech daleko na východě. Vydám se tam a uvidíme, jaké krásné stromy tam najdu," odvětila se zasněným úsměvem.
"To máme cestu společnou, třeba ještě doženeme Malona a pomůžeme mu se stanem." Ta myšlenka je oba rozesmála a tak se rozeběhli po stopách prvního Fareana.
