Novinky

Skalborské hradby pomalu zasypával sníh. Zase. Náladě stříbřitě oděné lučištnice nepřidával. Po dlouhých dnech, kdy si odpykávala trest za ukvapenost, to nebylo zrovna vřelé přivítání zpět do služby.
"Ale kdo se přišel pokochat naším krásným výhledem. Už Tě služba v hradních komnatách omrzela?" ozval se jí za zády posměšný hlas.
Lučištnice přimhouřila oči a na okamžik stiskla rukojeť díky za pasem. Křivda v ní na okamžik zahořela plamenem, ale vzápětí se opanovala. Její čas přijde. Uvolnila se a otočila se ke svému bratru ve zbroji.
"Standforde," pokývla mu na pozdrav. "Do komnat se dostalo málo novinek, buď tak laskav..." vyzvala ho.
Lučištník se ušklíbl. "Po té tvé eskapádě u stavby jsme tu měli pár návštěv, ale drželi si zdravý odstup. Udělala jsi dojem, ale na nesprávné lidi, Dacey."
Vrhla na něj nenávistný pohled a zamračeně se zadívala mezi ruiny. Velmi doufala, že tam zahlédne něvítaného návštěvníka, a v naději sevřela lučiště svého luku.
"No, užij si to tady, já se jdu ohřát dolů," prohodil Stanford, který si z jejího pohledu pramálo dělal. Všichni ji tu znali a věděli, že je prchlivá a nenávistná, ale proti svým by ruku nevztáhla. Dacey zatím dál zachmuřeně hypnotizovala ruiny. Ano, posledně se unáhlila a zapíchla ty dva chudáky příliš brzy, dřív než začli zpívat. Položila ruce na chladný kámen. Jak by ne, jsou tu zavření celé roky! Kdyby tak měla znovu možnost je dostat do rukou... Och, ti by zpívali, všechno by vyzpívali... Vztekle nakopla kámen a odvrátila se. K čemu tyhle myšlenky, ona určitě nebude ta, kterou budou volat, až se bude brána znovu otvírat.

O tři dny později...

"Jdu Tě vystřídat, Dacey. Ale ne že zakopneš na schodech, až poletíš sbírat novinky," zazubila se na ni tmavá lučištnice.
"Proč bych měla zakopávat na schodech, Jillian?" odpověděla se zívnutím Dacey. Hlídka byla dlouhá a jako obvykle nudná.
"Nooo..." protáhla Jillian. "Jak že se to jmenoval ten cech, co jsi na něj před nějakým časem narazila venku? Přízraky noci?"
Dacey zablýsklo v oku a mlčky kývla. Veškerá únava z ní rázem spadla.
"Vypadá to, že si zase dovolovali. A zase dostali výprask, tentokrát ale od menších pánů, než velkolepé skalborské lučištnice," zamrkala Jillian.
Druhá lučištnice sevřela cimbuří hradeb a pohled upřela směrem k pevnosti, kterou Arapal postavil východně od hradeb. Jillian pobaveně sledovala hru emocí, kterou se Dacey neúspěšně pokoušela skrývat. Kéž by tak byla u toho!