Novinky
V hospodě Na Rozcestí bylo veselo. Šenkýřka vzala nový džbánek vína a odnesla ho ke stolu, u něhož seděli dva starší muži. Toho mága znala, byl zde už nějaký čas hostem a v šenku trávil mnoho času a krkem již prolil mnoho jejich vína. Nu co, platil dobře, tak ať. Položila džbánek na stůl a na oba hosty se usmála. Věděla, jak si zasloužit nějakou tu minci navíc.
Cizí muž si nalil číši a podíval se na mága.
"Takže balron v Gheeru, říkáš?"
Mág pokývl. "Farean a dva Gwalové z Gheeru se mne byli ptát na rituál zapuzení. Ta kniha je ztracená někde na Arghanu, ale já ji četl a paměť mi slouží dobře! Krev balrona na namalování pentagramu, dávka na každý cíp. Pět předmětů posvěcených bohy a pět mágů, kteří odříkají zaklínadlo," odříkal mág. "Který netuším, kde je," dodal, říhl si a zhluboka si lokl ze své číše.
"Zajímavé," okomentoval to cizí muž. "A na čem, že to teď pracuješ?"
"Aaale, teď si užívám odpočinek. Ale tuhle jsem ve Skalboru našel krásnou číši! Modrou, rytou. Ale pak mne zmerčili arapalští a měl jsem co dělat, abych jim utekl. Ale nohy mám pořád rychlé, nechytili mě!"
Cizinec se zasmál a zbytek večera uplynul v uvolněné a veselé atmosféře.
Druhý den ráno cizinec zaplatil svou útratu, nasedl na svého koně a vyrazil. Do Gheeru to byl kus cesty.
