Novinky
Estel se okem mistra podívala na hubenou malou postavičku, který před ní stála a začala upravovat délku kalhot. Už byla skoro hotová, když někdo otevřel dveře.
„Dobrý den přeji, sháním krejčí Estel“ pronesl nově příchozí.
„Hned budu u Vás, posaďte se někde“ odvětila směrem k neznámu muži a pokračovala v upravování kalhot. Chvíli jí to ještě zabralo, ale nakonec byly kalhoty dokonalé, přesně tak, jak to měla ráda, bez chybičky. Zákazník Estel zaplatil a spokojeně v nových kalhotech vyšel z krámku. Estel vstala, oprášila si kousky nití z oblečení a pohlédla na nového zákazníka. Už na první pohled byl velmi honosně oblečený, z toho by mohlo něco kápnout, pomyslela si a vydala se k němu.
„Tak jaké máte přání vzácný pane“ pousmála se Estel a prohlížela jeho šaty.
„Má paní by ráda ty nejkrásnější šaty na světě, mám zde i obrázek. Každý krejčí mi doporučil Vás, že jste je schopna ušít“ dořekl a podal Estel nákres.
Estel si nákres chvíli prohlížela a pak jí něco zarazilo.
„Omlouvám se za svoji neznalost, ale tohleto je prosím co?“ zeptala se Estel a ukázala kdesi na náčrtek.
„To je prošívání zlatavou nití madam“ vysvětlil honosně oblečený zákazník.
„Zlatavá niť? Ale vždyť já žádnou nemám, to pak nemohu ušít přeci“ odporovala Estel.
„Vy si prý umíte velice dobře poradit a sehnat vše, co je potřeba, myslím, že odměna bude víc než dostatečná, berte to zatím jako zálohu“ dořekl zákazník, položil váček na stůl a odešel.
