Novinky

Sněhovou plání se prohnal vítr a zvedl mírný poprašek sněhu. Ten ale nebyl jako obvykle bílý, ale nesl známky barvy červené. Chvíli na to se ozval hlasitý a radostný křik. Trvalo chvíli, než tento radostný výkřik utichl. Válečník zrovna vytahuje svůj meč z mrtvého monstra.

„Doufám, že jsi měl pravdu a ta mrcha má co potřebuješ.“ pronesl k muži s holí.

Ten se sehnul nad mrtvolou, zabořil ruku do bezvládného těla a chvíli v něm šmátral. Zbylí čtyři spolubojovníci jej sledovali s napětím, zda měl pravdu. Po chvíli šmátrání v mrtvole se na tváři muže s holí objevil letmý úsměv a vytáhl z těla hledaný předmět. Očistil ho pláštěm a povídá:

„Tento je třetí, takže máme všechny kameny zla, konečně se nám je podařilo najít všechny. Můžete být na sebe hrdí, svoji odměnu si zasloužíte.“ pronesl muž s holí a hodil válečníkovy váček s mincemi.

„Je to všechno?“ zeptal se nejistě válečník.

„No, odměnu máte, jak jsem slíbil. A nabídnu Vám dvakrát tolik, když se se mnou vydáte porazit i toho nejsilnějšího. Rozhodněte se sami, když se nám ho podaří zabít do zítra, dostanete jednou tolik navíc.“ nabízel žold muž s holí.

Současná odměna byla velká, ale vidina většího bohatství jim zaslepila rozum a po krátké poradě všichni kývli směrem k muži s holí. Na jeho radu si šli odpočinout, protože byla před nimi největší bitva, co kdy zažili. Den na to se skupinka vydala spolu s mužem s holí opět na sever, po zamrzlých pláních až k jednomu průsmyku. Tím pomalu stoupali stále vzhůru na vrchol hory. Stoupání to nebylo snadné, vítr bičoval jejich tváře, sníh se pod jejich nohama bortil a nejednou se svezli o několik metrů po svahu níže. Když pak po čase stanuli na vrcholku, museli si všichni chvíli odpočinout. Asi po deseti minutách se všichni připravili a pobídli muže s holí, aby započal to, kvůli čemu zde jsou.
Ten položil všechny tři kameny na oltář, které ihned začaly zářit. Nejdříve slabě, poté o něco silněji, až všechny oslepil záblesk světla. A pak se zjevila. Byla to ona, velká, silná a plná zla. Započal boj, který tato hora nepamatuje. Válečník se hrdinně vrhnul na monstrum, lučištníci napnuli své tětivy a vyslali salvu šípů zatímco mágové čarovali svá nejsilnější kouzla. Vše se seběhlo tak rychle... když po několika desítkách minut byl slyšet opět jen poryv větru a všude nastalo hrobové ticho...