Lave menu


Předmluva

Již sto čtyřicet pět let nosí tato země nové národy... Sto dvacet let uplynulo od doby, kdy vyhnanci ze světa Britanie opustili své domovy a vydali se hledat nový svět, ve kterém by znovu obnovili zašlou krásu a moc svých království. Dávno zničená stará města - Britain, Yew, Trinsic či Minoc již neexistují, v rozvaliny je proměnily hordy démonů. A přece, jejich obrazy jsou stále v našich myslích.

Nová země byla příslibem nového, lepšího života. Ve své štědrosti dala vzniknout novým civilizacím. Avšak ani v těchto končinách nebylo vše tak snadné, jak uprchlíci doufali. Města rostou a padají do zapomnění a naopak zapomenuté národy znovu vystupují z hlubin na povrch. Tak tomu bylo i s Arapalem. Starobylou říší, která si chtěla podmanit svět a tato touha se jí stala osudnou. Pýcha předchází pád a říše Arapalu zmizela z povrchu zemského stejně rychle, jak získala svou moc. Po několika staletích už všichni věřili, že Arapalská říše nadobro zanikla. Svět doufal, že už nikdy tuto prokletou rasu nespatří, avšak i ty nejhorší noční můry se mohou změnit ve skutečnost. Arapal znovu povstal a se silou větrné bouře se vydal obnovit svou zašlou slávu a moc. Mnohé národy se mu postavily na odpor, avšak proti těmto nadlidským tvorům byli i ti nejudatnější bojovníci bezmocní. Ani dva nejvýznamnější městské státy, Toor a Merhaba, nemohly odolat po staletí rostoucí síle. Ve světě padalo jedno město po druhém až nezbyl nikdo, kdo by mohl Arapal zastavit. Tím se dovršila dávná legenda a Arapal získal neomezenou moc nad celým kontinentem.

V lesích zbylo jen několik slabých míst skrytého odboje. A v těchto místech přežívala naděje na nový řád světa a obnovu starých pořádků. Jedním z takových míst je osada Luminor, kterou národy vybudovaly ke konci války, aby se měly kde ukrýt a později se stala zrodem odboje. Arapalská nadvláda sice drží kontinent v ocelových kleštích, ale nic není ztraceno... Z příkladu Arapalu se lze něčemu přiučit, totiž že teprve čas ukáže, jak silná a jednotná je vláda tyrana a že čas může pomoci všem, kteří se pečlivě připravují na změnu. S postupem času totiž odboj sílí a nyní nastává ten pravý čas na vzpouru. Přidej se i ty, hrdinný dobrodruhu, a přidej svůj meč, luk, či knihu kouzel. Třeba to budeš právě ty, kdo rozhodne a přinutí Arapal zalézt znovu pod zem, kam patří!

Novinky

    18.02.2018, Zoraie ani květinou neuhodíš, Události

    "... rozkvetlá louka. Nevíme, co to znamená, ale ty sny se velmi podobají."
    Oba muži na Frika upřeně koukali.
    "Ale opovažte se zmínit něco o objímání stromů, ptali jste se," ohradil se Farean.
    John najednou zaluskal prsty. "Rozkvetlá louka? Gerwyn včera zmínil, že u nich se ea-morda vyhýbá kvetoucím rostlinám."
    Chvíli na sebe s Frikem upřeně hleděli. Tern je skepticky pozoroval a nakonec zabubnoval prsty na desku stolu.
    "To vážně? Kytky?"
    "Dává to smysl," otočil se k němu nadšeně Frik. "Démoni jsou smrt, destrukce. Gaia je život, rovnováha. A v té věži se vyhýbali skladišti bylin."
    Tern potřásl hlavou a podíval se na Johna. "No tak to ověřte a dejte mi vědět," zamumlal nepřesvědčeně.
    "Ještě jedna věc, Terne. Příjezd lorda Gerwyna se včera neobešel bez potřeby některých individuí ukázat své kvality. Zabili koně a pak dělali výtržnosti před bankou." Položil před Terna listinu, a ten ji zamračeně přelétl.
    "Kult krve, Zoraiové... co bys od nich čekal... Pokuta sedm a půl zlatých za každého, dokud nezaplatí, zákaz obchodu pro ty dva?" Koukl tázavě na Johna a ten pokrčil rameny.
    "Nějaký důsledek to mít musí, jinak to bude jen cár papíru. Mohli si to vyřešit včera v klidu, neměli zájem."
    Tern se znovu zadíval na listinu a pak kývl a umístil na ni svou pečeť.
    "No a teď do práce."

    17.02.2018, V Gheeru, Události

    "Vypluli. Dneska večer je tu máme," houkl John na Terna a když regent kývl, zmizel.
    Tern si promnul spánky. Nebyl z lorda Arapalské říše zdaleka tak nadšený jako jeho pobočník, ale stejně jako on si uvědomoval, že teď jdou opravdu všechny osobní averze nebo nedůvěry stranou. Gheerští nebyli vojáci, ale nedělal si iluze, že by to démoni nějak rozlišovali. Spíš to hrálo v neprospěch Gheeru. A proto byl ochoten udělat cokoliv, aby získal maximální možnou pomoc a podporu.
    Podal si list s posledním hlášením. Ea-morda byla na třech místech kolem Gheeru a zatím věděli jen to, jak zpomalit její růst. Zaklel. Vždyť démonům teď stačí prostě jen čekat, až nás to sežere, pohltí naše pole, stejně jako na Zagan-Mar!
    "Johne!" houkl a pak se zvedl. Málem se srazili ve dveřích. John se rozesmál, ale Tern zůstával vážný. "Potřebuju Frika. Sežeň ho."
    Jenže to se řekne snáz než udělá. Od Anny zjistil, že odjel hned ráno do Nelya a neřekl, kdy se vrátí. Tern z toho nebyl nadšený.
    "Tak ať se staví, jakmile se vrátí."
    "To jsem vyřídil," zazubil se John.
    "Dobře," pousmál se regent a pokývl. "Snad to stihne dřív než dorazí zagan-marští. Už jsi vymyslel, kde je ubytujeme?"
    "Jasně," mávl John ledabyle rukou.

    13.02.2018, Události posledních dní, Události

    Před týdnem na moři...
    Když se plavil domů, i jeho někdejší soupeř uznal rozumnost rozhodnutí hledat pomoc na pevnině. Koráb byl plný masa, ale i ovoce a zeleniny. Potravin bylo dost na to, aby přežili do obnovení farem. Nejen, aby přežili, ale aby dokonce dále neslábli. Gerwyn se opíral o zábradlí, díval se k domovu a těšil se na tu radost, kterou jeho návrat vyvolá. Znovu bude v roli zachránce. V roli, která se mu tak zamlouvá.

    Před pár dny na Zagan-Mar...
    Řval vzteky. Byl naštvaný na své mágy, že s ním souhlasili. Byl naštvaný sám na sebe, že odsouhlasil následování fareanovy rady. A byl naštvaný i na fareana, který mu poradil bojovat s ohněm pomocí ohně. Žel předkům ale ten oheň byl spíš olejem, co dal doutnajícímu ohni novou, nevídanou sílu. Jedinou úlevou byla skutečnost, že se pokusili zničit nákazu nejvzdálenější srdci Říše.
    Byl vzteklý, ale snažil se aby slova vyslaná k pevnině jeho vztek neobsahovala. K většině jejích obyvatel totiž cítil jen prostou vděčnost. Přesto ale svou zprávu nechal poslat jen na krystal v Gheeru - snad proto, že gheerští se zdáli být jeho Říši nakloněnější.

    Vážení, poslední pokus o zničení ea-morda nás uvrhl do větších problémů, než jaké jsme měli. Jedno z ohnisek se dostalo mimo naši kontrolu poté, co jsme se ho pokusili zničit krví démona. Lord Gerwyn.

    A dnes ve Skalboru...
    "Hadi, podej mi tak stovku zlatých ingotů."
    "Už zase?"
    "Jak zase? Myslíš, že tu zbroj opravím jen tak lusknutím prstů?"
    "No jasně. Však vy merhabští stejně neumíte kovat pořádné zbroje," popíchl staršího kováře jeho kolega z Tooru, ale pak se natáhl a podal Asimovi ingoty. "Tyhle jsou poslední. Zajdu se zeptat Jarivy, jestli nemá něco schovaného u sebe." Odemkl zamčené dveře a vstoupil do chodby, která vedla pod skalní masiv.
    Vrátil se za chvilku a nonšalantním gestem rozrazil dveře dokořán.
    "Pane a dámo, skalborský důl otvírá, neboť naše zásoby ingotů jsou na mizině. Ve chvilkách volna račte obdivovat jeho krásy a kopat, až se vám bude od krumpáčů prášit!"
    Drátenice se po něm uculila, ale dál si hleděla své práce. Ona a do dolu, to tak. Na to jsou tu jiní...

    9.02.2018, Lovecký cech, Události

    Osadu Foxhole dění posledních čtyř let míjelo. Kapitán ani žádný jiný zástupce se vyjednávání s Arapalci neúčastnil, stejně jako Luminor. Therora vůči nim zůstávala nedůvěřivá a velcí hráči na zbytku pevniny to akceptovali. Navíc ani oni neměli potřebu odkrývat lordu Gerwynovi všechna tajemství.
    Zdrženlivost v otázce příměří se Zagan-Marem byla pochopitelná a logická, ale Theroře se zatím vyhnuly i obě vlny démoních útoků.
    To ovšem neznamenalo, že by foxholští byli slepí a hluší.

    Foxholský lovecký cech vyhlašuje nový lov!

    Lov se koná na všechny démonické tvory, jako trofej poslouží ampulka s odebranou krví.

    Odměna jako vždy čeká pro každého lovce za každou odevzdanou ampulku. Dále speciální odměna pro tři nejlepší lovce, nebo skupiny, v podobě sošky démona, nástěnné trofeje démoní hlavy a nebo magického šátku.

    Doporučujeme, jak to bývá tradicí, lovit ve skupinách a nasbírané trofeje hromadit například v rámci celého cechu.
    Lov bude ukončen začátkem 16. dne tohoto měsíce.

    Nechť lov začne!

    6.02.2018, Informace, Události

    John zavřel ohmatanou knížku a podíval se na mladého Fareana, který seděl proti němu.
    "Friku, tohle je zlatý důl..." řekl tiše. "Ale taky jsou tam části, které asi není vhodné šířit."
    Frik pokrčil rameny. "Byl jsem pitomec. Nevadí mi přiznat se k tomu. Navíc Fensalir z Fareanského spolku už kopii, neošizenou, četl," pousmál se.
    "Jak myslíš. Takže opravdu máme Tvé svolení?"
    Farean kývl. "Pokud nám to jakýmkoliv způsobem pomůže v boji s démony, tak ať o nich ví co nejvíc lidí."
    John se na Fareana zazubil. "Kdyby ses tam chtěl někdy vrátit, na Zagan-Mar, rád ti zajistím odvoz."
    "Moje místo je teď tady," pronesl Frik pevně, ale John zahlédl v jeho pohledu i stopu stesku. "Uvidíme, co přinese čas."
    "Rozumím. Přeju ti hodně štěstí."
    Když se za Fareanem zavřely dveře, vzal si arch papíru a začal škrábat poznámky. Zajistit u Terna mimořádnou odměnu za Frikovy služby a poslat ji Anně. Vytvořit kopie a rozeslat je. Jeden do knihovny. Odložil brk, vzal do ruky Fareanův deník a znovu ho otevřel. Jemu osobně byl sympatičtější starý Frik než ten nový, ale pochyboval, že ten starý by byl schopen takového gesta.

    Jmenuji se Frik...

forum dp2 ozveny dp2 obchodna vyveska
soubory ke stazeni
privesky dp2